Agresivní chování u psů



Základní pojmy


Co je motivace? Nutí zvíře dělat to, co dělá.

Co je pud? Síla, puzení vpřed, základní potřeba, nutkavá energie.

Co je strach? Strach je pud, který motivuje jedince, aby reagoval na blížící se hrozbu. Hrozba je cokoliv, co může jedince ohrozit nebo zmenšit jeho šance na přežití. Strach vyvolává útěk, nehybnost nebo nouzové chování.

Co je agresivita?Agresivita je pud, který je zaměřený na likvidaci konkurence. Boj obnáší riziko. Evoluce vyvinula mechanismy, aby snížila intenzitu agresivního chování.


Kdy je pes "agresivní"?

  1. Obranná agresivita - spouští hrozba

  2. Sociální agresivita - spouští konkurent

  3. Naučená agresivita - dána předchozími zkušenostmi (např. uvolnění frustrace)

V praxi se však tyto okruhy velmi často prolínají.



1. Obranná agresivita

Obranná agresivita je spouštěna hrozbou. Obranná agresivita vždy obsahuje strach. Cíl obranné agresivity je zbavit se hrozby: pokud hrozba pomine, obranná agresivita zaniká.


Zvířata sledují své okolí mnohem pozorněji než lidé. Zvířata se snaží před lidmi držet tzv. útěkovou vzdálenost. Je-li tato vzdálenost dodržena, zvíře neprojevuje strach a neprchá. Přiblíží-li se člověk na stanovenou vzdálenost, zvíře couvá a snaží se jí ústupem zachovat. Útěková vzdálenost je přímo úměrná velikosti strachu: čím větší strach, tím větší útěková vzdálenost. Nemůže-li zvíře udržet svojí útěkovou vzdálenost (pes na vodítku), situace se stane pro zvíře kritickou. Při překročení kritické vzdálenosti se může objevit zoufalý útok na protivníka.


Útěková a kritická vzdálenost: A - B kritická vzdálenost; A - C útěková vzdálenost; A - D pozorovací vzdálenost


Obranné chování zvířat se dělí na dvě velké skupiny projevů:

  1. Aktivní obranná reakce - všechny způsoby chování, kterými zvíře aktivně uniká či uhýbá před hrozícím nebezpečím. Rozsah aktivní reakce je veliký a začíná ucuknutím při leknutí. Nejtypičtějším projevem aktivní obranné reakce je útěk. Útok ze strachu nebo-li obranný útok (obranná agresivita) je extrémní formou aktivní obranné reakce.

  2. Pasivní obranná reakce - charakterizuje určité znehybnění zvířete. Začíná se projevovat, tiskne-li se pes k noze psovoda. Pes je pasivní, strnulý, pohled je vždy od ohrožení.

Čím je zvíře sebevědomější, tím je hranice k aktivní obranné reakci a k její extrémní formě blíže. Čím je zvíře pasivnější a submisivnější, tím více bude tíhnout k pasivní obranné reakci. I to nejsubmisivnější zvíře v mezních podmínkách ukáže extrémní aktivní reakci - agresivitu.


Obranná hrozba- další projev obranného chování. Zježená srst, vrčení a štěkot. Pes má pseudoagresivní výraz.






2. Sociální agresivita

Sociální agresivita je spouštěna konkurentem. Sociální agresivita neobsahuje strach. Cílem sociální agresivity je řešení konfliktů s konkurentem. Pokud je konkurence eliminována, agrese zaniká.


Sociální agresivita se týká konkurence nad zdroji jako je potrava, hierarchie, teritorium, kořist, sexuální partner a další. Čím je konkurent podobnější (hierarchické postavení), tím je větším konkurentem a agrese stoupá.


Boj zahrnuje jistou míru nebezpečí a může vést k vážnému zranění nebo dokonce smrti. Proto evoluce vykazuje sklony k vyvíjení mechanismů, které omezí intenzitu agresivního chování:


Teritorialita - zvíře nemá důvod rozšiřovat svůj prostor, kde žije nebo kde shání potravu, pokud má pro sebe a pro ostatní členy své rodinné skupiny dostatek zdrojů. Proto konflikty obvykle vznikají jako hraniční potyčky.


Ritualizace - ritualizace agresivního chování je dalším z geneticky naprogramovaným omezením boje. Výhodou ritualizace agresivního chování je, že obě strany šetří energií a předchází se zranění zvířete. Ritualizovaná agrese nemá za cíl druhému ublížit (z tohoto důvodu je drtivá většina psích svárů jen spousta křiku bez zranění), ale ovládnout protivníka.


Cílem sociální agrese je mít co největší vliv nebo kontrolu, být hlavní prioritou. => Dominance. Cílem dominance je ovládnutí druhého pomocí ritualizovaného chování.

Cílem sociálního strachu je naopak řešení hrozivé situace kapitulací => Submise. Cílem submise je zastavení agrese dominátora pomocí ritualizovaného chování.


Hierarchie nebo-li žebříček postavení je vztah dominance - submise ustavený a udržovaný pomocí ritualizovaného chování. Vztahy dominance - submise omezují používání agrese nebo strachu, což zabraňuje konfliktům. Dominance a submise vznikly jako evoluční nutnost představující stabilní strategii agresivních sociálních zvířat.



3. Naučená agresivita

Naučená agresivita se objevuje jako posílené chování agrese ze zkušenosti. K posílení agrese dochází vždy, když je agrese odměněna (posílena). Agrese je poté posílena jako jakékoliv jiné chování - vyskytuje se častěji či ve větší intenzitě.


Základní druhy naučené agresivity a jak jsou posilovány:

  1. Obranná agresivita - ze strachu může pes zaútočit na hrozbu (extrémní forma aktivní obranné reakce), útokem zahnal hrozbu. Agresivita (útok) byla odměněna ústupem hrozby. Vždy když se pes bude cítit ohrožen sáhne ve svém repertoáru obranných chování k chování, které se mu vyplatilo a vedlo k cíli obranného chování - obranná agresivita. Agresivní obranné chování bude opakujícími zkušenostmi dále posilováno => strachová reaktivita.

  2. Sociální agresivita - z důvodu konkurence je pes agresivní, aby tento konflikt vyřešil. Čím je konkurence vyšší, tím je vyšší míra agresivity. Sociální agresivita také stoupá se sebevědomím zvířete. Pokud se psovi opakovaně podaří pomocí sociální agresivity vyřešit konflikt a odejít z něj jako vítěz, bylo toto chování (sociální agresivita) opět odměněno a tím pádem posíleno. Opakujícími zkušenostmi bude poté pes vůči svým konkurentům více agresivní => agrese ke zdrojům (zdrojař či dominátor).

  3. Agresivita jako uvolňovač napětí - pokud se pes cítí frustrovaný nebo je ve stresu, potřebuje toto napětí dostat ven. Jednou z cest jak uvolnit toto napětí je agresivita. Pes tedy svůj organismus odmění uvolněním frustrace pomocí agresivity. Pokud se toto bude opakovat, tak vždy když je pes frustrovaný, tak uvolní své napětí do agresivity. Tuto agresivitu může směřovat k věcem, lidem, psům atd. Tato agresivita souvisí jak s bodem 1), tak 2). Vyskytuje se však i samostatně. Například: Uvolnění frustrace (napětí) agresivitou během běhu agility. Pes se naučí doslova svojí zlost vybíjet agresivitou. Určitě znáte pocit, když jste naštvaný, jak byste nejraději do něčeho praštili :)

Pes, který je agresivní k běžným podnětům je výsledkem nejčastěji špatné socializace v raném věku psa. (chystáme samostatný článek)



Jak s agresí pracovat?

Výše jsme si vysvětlili základní pojmy a jak agresivita vzniká a co je jejím cílem. Rychlé shrnutí:

  1. Obranná agresivita -> spouští hrozba -> cílem je zbavení se hrozby

  2. Sociální agresivita -> spouští konkurent -> cílem je řešení konfliktu s konkurentem

  3. Naučená agresivita -> spouští frustrace -> cílem je uvolnění frustrace


Co je třeba dělat?

  1. Obranná agresivita -> posílit psa v silnějšího jedince (budování charakteru)

  2. Sociální agresivita -> naučit psa ovládat své emoce (poslušnost)

  3. Naučená agresivita -> dle konkrétního důvodu, většinou kombinace


Posílit psa v silnějšího jedince (budování charakteru)


Proč potřebujete silnějšího psa? Protože překonání strachu musí jít ze samotného psa. Překonání strachu nesmí jít z okolí, protože mu někdo říká: "není třeba se bát". Pes musí být sám odvážný a posouvat své limity, být silnějším!


Inspirujte se v komunitě pracovních psů. Psi nejsou odolní jen díky genetice, ale především díky systematické výchově, kdy psovodi z malých štěňátek budují skutečné psy.

Doporučuji NePoPo® Shaping, nedoporučuji pozitivku, klikrtrénink apod. (buduje slabé psy).


Doporučuji se nevyhýbat frustraci, strachu a stresu, ale naučte psa tyto životní situace ovládat, buďte pro psa průvodcem.

Je to jako s dětmi. Chcete aby pořád hledali bezpečí u maminky nebo byli sami odvážní a objevovali svět, až je maminka musí brzdit?


Naučit psa ovládat své emoce


Dominance je přirozená. Když vidíte zvířecí říši, vidíte jí od hmyzu až po mořské savce. Všude se bojuje o postavení, teritorium, samici, potravu, apod. My lidé na tom nejsme jinak.

V čem se odlišujeme je to, že vzhledem ke společenským pravidlům se musíme ovládat a ne se ihned s každým poprat, i když na to kolikrát máme velkou chuť.


Psi žijí v našem světě a tak se musí naučit respektovat naše lidská společenská pravidla. Ovládat se stejně jako my lidé. Pes se toto nedokáže naučit sám od sebe, tak mu my lidé musíme pomoci jazykem, kterým pes rozumí.


A tím jsou známé povely (poslušnost), kterým pes rozumí. Když pes potká psa, se kterým by se nejraději popral > ke mně. Když pes na vodítku míjí psa, se kterým by se popral > k noze.


Řada lidí tomuto rozumí, ale nedokáže to uvést do praxe. Protože buď je pes tak málo motivovaný, že dané povely neplní ani v klidu. Nebo povel není pojištěný srozumitelnou korekcí a tak je pes plní pouze v klidných situacích. Doporučuji cvik v prvním případě naučit a v druhém pojistit.



Závěr


Závěrem lze říci, že agresivní chování je přirozené. Avšak díky tomu, že ze psů se stávají společenští tvorové je třeba s agresí pracovat již od štěněte.

Tedy štěně řádně socializovat (problém psů v útulku) a celý život s ním pracovat na:

  1. budování charakteru - buď silnější

  2. poslušnost - ovládání psa

Pokud již problém máte, je třeba definovat jeho příčinu, porozumět proč to pes dělá (k tomu by vám měl pomoci tento článek) a dle toho následně přejít k řešení, které je s každou příčinou jiné, dokonce opačné.

Doporučuji najít zkušeného kynologa, který vám vše vysvětlí a bude v cestě nápravy vaším průvodcem.


Pokud máte zájem o konzultaci, napište mi na: info@arkak9.com

0 zobrazení

© 2020 Arka K9 | Všechna práva vyhrazena.

NePoPo® is a registered Service Mark of Bart Bellon and Michael Bellon and is used here with permission.